O Vláďovi
1. kapitola
Vláďa se už těší na Vánoce. Uklízí s maminkou. Maminka už nese svícen se svíčkami. Ale malá sestřička musí ležet, protože je ještě malá.
„Mami,“ ptá se Vláďa, „Vánoce budou brzy, že jo?“
„Vláďo, budou za dva dny. Takže Vláďo, ještě tamhle můžeš zametat. Hotovo, jsi šikovný kluk.“
Takže teď už jen uříznout jeden smrček před naším domem. A tak Vláďa jde pro stromeček.
„Jé, tamten je pěknej! Tak, mám ho. Můžu s ním jít konečně domů. To se těším až budou Vánoce! Na Vánoce každý dostane aspoň jeden dárek. My máme takovej vánoční zvyk, že před tím, než si vezmeme dárky, zazpíváme si jednu vánoční koledu.“
Za dva dny opravdu byly Vánoce a jako vždycky jsme zpívali nejdřív koledy, a pak si konečně rozdali dárky Mami, tati, já mám tak rád Vánoce.
2. kapitola
„Mami, mohl bych jít bruslit?“
Tak dobře Vláďo, půjdeme. Ale napřed si vezmi ten zelený zimní oblek. Hezky to oblíkáš Vláďo. Půjdeme ke Kamarádovi, ten bude bruslit s tebou.“
Tak Vláďa s maminkou šli ke Kamarádovi a on šel pak s nimi.
„Tak ahoj Vláďo, hezky si brusli. A přeji ti, aby se to hezky bruslilo a abys měl dobrou zábavu.“
Tak Vláďa bruslil.
Na ledě, na tom zamrzlým oceánu to byla paráda.
„Poslyš Vláďo,“ řekl Kamarád, „jak to že máš takovej zelenej oblek?“
„Dostal jsem ho k Vánocům.“
„U vás dostáváte vždycky jeden dárek, že ano?“
„Ano, Kamaráde, ale musíme si dávat pozor, aby jsme nevyjeli tam, kde plul ledoborec!“
„Máš pravdu kamaráde, no jo, ale ten ledoborec víš jakej je, vorá led. Nenecháme toho už?“
„Ano, radši toho necháme.“
„Takže půjdeme domů, ahoj!“
A Vláďa spal a zdálo se mu, jak jeho malá sestřička umí bruslit a bruslí s ním.
3. kapitola
Už je ráno. To jsem měl hezkej sen! Maminka s tatínkem už určitě snídaj a sestřička sedí mamince na klíně a hamá ovocnou polívku.
Kolikátého je? Ani se nedivím, že už je tolikátého. Musím se jít podívat do kuchyně.
„Vláďo, máš tu dopis!“
„Jů, to je dobře.“ Roztrhnu obálku. Píše mi Kamarád.
Milý Vláďo!
Musíš ke mně přijít, protože u tebe je malá sestřička a musíš pro mě přijít ty, protože kdybych k vám přišel, tak bych třeba přišel a vy by jste ještě spali.
Ahoj, kamarád.
Tatínek s Vláďou jdou zatím zaplatit nájem.
„Mami, tati, Kamarád mně napsal, že mám jít k nim. Tak ahoj!“
